Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Nyní se zaměříme na to, jaké měly osoby v obtížné bytové situaci povědomí o sociálních službách, které jim nabízí (nebo nějakou formou garantuje) OSS. Zajímalo nás rovněž, jak tyto služby využívají. Respondentům byly během dotazování postupně nabízeny názvy konkrétních služeb a respondent jen odpovídal, zda příslušnou službu zná nebo ne, zda ji využil a kdy ji využil naposledy. Pokud bychom respondenty nechávali služby samostatně jmenovat, byl by jejich počet jistě mnohem menší, neboť je snazší potvrdit znalost služby, než si její název vybavit z paměti a jmenovat jej. Tento postup jsme volili proto, aby bylo zřejmé, že respondenti opravdu neznají více služeb, než kolik bude zjištěný počet.
Znalost a využití jsme zkoumali u těchto služeb garantovaných OSS: (1) noclehárna, (2) azylový dům, (3) ordinace praktického lékaře, (4) kontaktní místnost protidrogového centra*, (5) denní centrum, (6) výdej oblečení, (7) potravinová pomoc, (8) středisko sociální rehabilitace, (9) sociální pracovník a (10) poradna pro cizince (pozn. tato položka byla zjišťována pouze tehdy, když dotázaný v otázce C1 deklaroval, že je občanem jiného státu než ČR).
Graf č. 26 (G0018)
Zájem o služby, které dosud nevyužil/a
Pozn.: N = 238
45 % dotázaných má zájem využít některou ze sociálních služeb města Plzně, kterou dosud nevyužili. Do jaké míry je to dané neznalostí nabídky služeb ze strany OSS a do jaké míry nízkým odhodláním bezdomovců služby využít, to můžeme posoudit díky následujícím Grafům č. 27 a 28. Alespoň jednu službu zná 95% bezdomovců, tento podíl postupně klesá s růstem počtu služeb, které bezdomovci znají. Čtyři a více služeb zná 63 % bezdomovců, zde přichází zlom a pět a více služeb zná již jen 43 % bezdomovců. Tedy, jen méně než polovina respondentů zná více než polovinu z devíti prověřovaných služeb (nemůžeme všem respondentům počítat desátou službu – poradnu pro cizince a uprchlíky). Zdá se, že bezdomovci o portfoliu sociálních služeb, které jim OSS nabízí, příliš velký přehled nemají. Nabízí se zde potenciál pro terénní pracovníky, kteří by bezdomovce mohli s nabídkou služeb seznámit a vysvětlit jim, k čemu jim mohou být tyto služby dobré.
Graf č. 27 (G0019)
Kolik služeb respondenti znají
Pozn.: N = 238
Graf č. 28 (G0020)
Kolik služeb respondenti využívají
Pozn.: N = 140
Se znalostí služeb jde ruku v ruce jejich využívání. Z grafu je patrné, že alespoň jednu službu využívá 86 % respondentů, tento podíl postupně klesá. Zlom přichází mezi třemi službami, jichž využívá alespoň 58 % respondentů a čtyřmi službami, jelikož čtyři a více služeb využívá 36 % respondentů. Nejčastější je tedy kombinace tří různých služeb. Zdá se, že bezdomovci jsou v určitém smyslu specializovaní klienti, kteří si z portfolia služeb vybírají určitou úzce vymezenou skupinu služeb.
Graf č. 29 (G0021)
Srovnání znalosti a využití služeb
Pozn.: N = 238
Křivky znalostí a využívání jsou v Grafu č. 29 poměrně těsně u sebe, jak je patrné z vyplněné plochy mezi těmito křivkami. Čím větší by tato plocha byla, tj. čím více by byla červená křivka znalosti ohnutá směrem k pravému hornímu rohu a čím více by zároveň byla zelená křivka ohnutá k levému dolnímu rohu, tím větší by byl rozdíl mezi znalostí portfolia nabízených služeb a jeho využíváním ze strany bezdomovců. V extrémním případě by se mohlo ukázat, že naši respondenti znají všechny nabízené služby, ale nevyužívají žádnou. To však není náš případ. Respondenti znají v průměru o jednu až dvě služby více, než kolik jich někdy využili.
Graf č. 29 jasně ukazuje, že informovanost je s využitím služeb spjatá, ale to ještě nic neříká o směru kauzálního působení. Nelze rozhodnout, zda bezdomovci více služeb nevyužívají, protože je neznají, nebo si nejsou schopni vybavit větší počet služeb, neboť si nevybavují služby, o kterých kdysi usoudili, že je nevyužijí. Vzhledem k použité metodě dotazování, není příliš pravděpodobné, že by nevyužívání vedlo k opomenutí služby. 31 % dotázaných si vybavuje pouze ty služby, které využili. Dalších 31 % respondentů znalo pouze jednu službu, kterou dosud nevyužili, dvě dosud nevyužité služby znalo 20 % a zbytek respondentů byl schopen uvést tři a více služeb, které dosud nevyužili. Podívejme se nyní na jednotlivé služby.
Graf č. 30 (G0015A)
Zná službu
Pozn.: N1-9 = 238, N10 = 55
Graf č. 31 (G0015I)
Zná službu – instituce
Pozn.: N1-9 = 140, N10 = 27
Graf č. 32 (G0015U)
Zná službu – ulice
Pozn.: N1-9 = 98, N10 = 28
Nejznámější službou mezi bezdomovci jsou azylové domy, zná je 84 % z nich, přičemž u respondentů dotazovaných v institucích je znalost azylových domů 99 %, u dotazovaných na ulici to je 62 %, v obou prostředích jde o nejznámější službu.
Druhou nejznámější službou jsou sociální pracovníci, které zná 69 % dotázaných. Na ulici je uvedlo 57 % bezdomovců, v institucích je zná 77 %.
Třetí nejznámější službou je potravinová pomoc, celkem ji zná 57 %, přičemž můžeme pozorovat výrazný rozdíl mezi dotázanými na ulici a v institucích. Na ulici si tuto službu vybavilo pouze 20 % dotázaných, v institucích 83 %. Výdej oblečení zná celkem 53 % bezdomovců (na ulici 44 %, v institucích celkem 59).
Noclehárnu při Domově sv. Františka zná celkem 51 % dotázaných (na ulici 36 %, v institucích celkem 61). Kontaktní místnost protidrogového centra zná 45 % bezdomovců (na ulici 50 %, v institucích celkem 42 %).
Denní centrum při Domově sv. Františka zná 37 % našich respondentů (na ulici 27 %, v institucích celkem 44 %).
Ordinaci praktického lékaře při Domově sv. Františka zná 28 % bezdomovců (na ulici 18 %, v institucích celkem 35 %).
Středisko sociální rehabilitace zná 13 % respondentů a nezaznamenali jsme rozdíly mezi jednotlivými prostředími, kde dotazování proběhlo.
Poradnu pro cizince a uprchlíky v Plzni zná 35 osob, které uvedly, že mají jiné než české občanství, přičemž dotázaní na ulici ji znali v 18 % případů a dotázaní ve všech institucích v 52 % případů.
Graf č. 33 (G0016A)
Využil/a někdy službu
Pozn.: N1 = 199, N2 = 121, N3 = 67, N4 = 108, N5 = 88, N6 = 125, N7 = 136, N8 = 31, N9 = 164, N10 = 19
Graf č. 34 (G0016I)
Využil/a někdy službu – instituce
Pozn.: N1 = 138, N2 = 86, N3 = 49, N4 = 59, N5 = 62, N6 = 82, N7 = 116, N8 = 19, N9 = 108, N10 = 14
Graf č. 35 (G0016U)
Využil/a někdy službu – ulice
Pozn.: N1 = 61, N2 = 35, N3 = 18, N4 = 49, N5 = 26, N6 = 43, N7 = 20, N8 = 12, N9 = 56, N10 = 5
Pokud se na využívání sociálních služeb pro bezdomovce podíváme z hlediska celého souboru, jsou nejvyužívanější azylové domy (66 % ze všech dotázaných je někdy využilo). Nadpoloviční většina respondentů využila pomoci sociálního pracovníka (56 %) a přesná polovina využila potravinovou pomoc (50 %).
Mezi třetinou a zhruba čtvrtinou se pohybuje využití noclehárny (30 %), výdeje oblečení (28 %), denního centra (26 %) a kontaktní místnosti protidrogového centra (24 %). Zhruba osmina bezdomovců někdy využila ordinaci praktického lékaře při Domě sv. Františka (12 %).
Nejméně tak respondenti alespoň někdy využili poradnu pro cizince (5 %) a středisko sociální rehabilitace (3 %). Největší rozdíly ve využití služeb mezi dotázanými z různých prostředí jsou patrné v případě těchto služeb: azylový dům (ulice 28 %, instituce 93 %), noclehárna (ulice 16 %, instituce 40 %), kontaktní místnost protidrogového centra (ulice 33 %, instituce 17 %), denní centrum (ulice 13 %, ostatní instituce 34 %), potravinová pomoc (ulice 10 %, instituce 77 %) a sociální pracovník (ulice 42 %, instituce 67 %).
V Grafech č. 33, 34, 35 uvádíme údaje pouze za respondenty, kteří danou službu znají. Dostáváme jak velký podíl těch, co o službě vědí, tak tuto službu také využili. V tomto směru je nejvíce využívána potravinová pomoc (87 % z těch, co tuto službu znají), poté služby sociálního pracovníka (82 % obeznámených respondentů) a třetí nejčastěji obeznámenými osobami užívaná služba je azylový dům (79 %).
Nadpoloviční většina obeznámených respondentů užívá tyto služby: denní centrum (69 %), poradnu pro cizince (63 %), noclehárnu (60 %), výdej oblečení (54 %) a kontaktní místnost protidrogového centra (52 %). Nejméně jsou obeznámenými bezdomovci využívány služby ordinace praktického lékaře (43 %) a střediska sociální rehabilitace (26 %).
Rozdíly ve využívání služeb obeznámenými osobami jsou v principu stejné jako u využívání služeb všemi osobami. Za zmínku však stojí, že pokud jsme počítali pouze s osobami, které příslušné služby znaly, tak se u bezdomovců dotazovaných na ulici výrazně zvýšil podíl využití těchto služeb: noclehárna (46 % obeznámených bezdomovců z ulice), ordinace praktického lékaře (39 %), denní centrum (50 %), potravinová pomoc (50 %), středisko sociální rehabilitace (33 %) a sociální pracovník (73 %).
Graf č. 36 (G0017A)
Kdy naposledy využil/a službu
Pozn.: N1 = 157, N2 = 72, N3 = 29, N4 = 56, N5 = 61, N6 = 67, N7 = 118, N8 = 8, N9 = 135, N10 = 12
Graf č. 37 (G0017I)
Kdy naposledy využil/a službu – instituce
Pozn.: N1=157, N2=72, N3=29, N4=56, N5=61, N6=67, N7=118, N8=8, N9=135, N10=12
Graf č. 38 (G0017U)
Kdy naposledy využil/a službu – ulice
Pozn.: N1=27, N2=16, N3=7, N4=32, N5=13, N6=23, N7=10, N8=4, N9=91, N10=3
Hlavní rozdíly mezi bezdomovci dotazovanými na ulici a v institucích z hlediska znalosti a využití sociálních služeb jsou následující:
(1) dotázaní z institucí častěji využili služeb sociálního pracovníka, (2) bezdomovci z institucí častěji znají a využili potravinovou pomoc, (3) respondenti v institucích znají a alespoň jednou využili noclehárnu a (4) respondenti z ulice častěji znají a někdy využili kontaktní místnost protidrogového centra. Kontaktní místnost protidrogového centra odlišuje bezdomovce z obou prostředí ještě v jednom ohledu: jak je patrné z grafů č. 36, 37 a 38 tato služba je respondenty z ulice jednoznačně nejvyužívanější – za posledních 7 dní (od data dotazování) žádnou jinou službu nevyužilo tolik osob z ulice.
Mezi bezdomovci z ulice je to výjimečné, pokud už nějakou službu využijí, je to delší doba, co se tak stalo naposledy. Podobnou výjimkou je snad jen potravinová pomoc, kterou sice využívá málo bezdomovců na ulici, ale když už se tak stane, využívají ji během posledních 7 dní. Služby sociálního pracovníka, azylového domu či výdeje oblečení využila alespoň jednou čtvrtina dotázaných na ulici, avšak většinou došlo jen k malému využití během posledního týdne.
Zcela opačné výsledky můžeme pozorovat v souvislosti s dotázanými v institucích – služby, které alespoň jednou využili, tak využívají často, protože pozorujeme vysoký podíl osob, které služby využily za poslední týden. Toto sice neplatí pro lékaře, kontaktní místnost protidrogového centra, sociální rehabilitaci a poradnu pro cizince, to jsou však velmi málo využívané služby klienty institucí. Pouze výdej oblečení je služba, kterou někdy využil větší počet bezdomovců z institucí, ale stalo se tak před delší dobou než jedním týdnem