Srovnání problémů a odebíraných služeb

Na první pohled zaujme údaj, že 84,9 % obyvatel Plzně starších 18 let netrpí žádným sociálním problémem, ani nevyužívá žádnou službu OSS. Tento údaj svědčí o poměrně zdravém stavu města Plzně. Když však vezmeme v úvahu, že v Plzni žije 130 300 obyvatel starších 20 let, tak výše uvedený údaj znamená, že 19 600 obyvatel trpí nějakým problémem nebo využívá službu OSS. Toto absolutní číslo vypovídá o velkém objemu práce, který je třeba v oblasti sociálních služeb vykonat, avšak nijak nepopírá výše uvedené tvrzení o poměrně zdravém stavu Plzně.

Alarmující je jiný údaj: Ze skupiny dotčené problémy či službami více než polovina osob rozeznává nějaký problém, ale zatím jej nijak neřeší. Jedná se o 7,8 % ze všech osob. Pokud bychom provedli projekci na dospělou populaci Plzně, zjistíme, že jde zhruba o 10 100 obyvatel. Tato skupina představuje do budoucna velký problém – pokud by se všichni obrátili na OSS, znamenalo by to výrazné zvýšení objemu práce OSS (přesný nárůst objemu práce není možné odhadnout, jelikož není možné určit, jak intenzivní péči by tato skupina vyžadovala –  dá se ale předpokládat, že méně intenzivní, protože ve velmi svízelné situaci by se tito lidé na OSS již pravděpodobně obrátili). V této skupině se mísí dva typy obyvatel – jedni řešení problému odkládají na dobu, kdy bude problém palčivější, druzí si problém uvědomují, chtějí jej řešit, ale neví, kam se obrátit.

Osoby, které artikulují problémy, ale nevyužívají služeb OSS, jsou spíše středního věku, jejich zdravotní stav nevyžaduje pravidelnou pomoc, ale artikulované problémy se týkají především zdraví. Tento zdánlivý rozpor vysvětlíme, jen co se podíváme na bližší popis této skupiny. Střední věk v této skupině je 54 let a pod věkovou hranicí 65 let se nachází 2/3 (přesně 67,6 %) osob z této skupiny. Zdravotní stav jen u 6,4 % osob z této skupiny vyžaduje pravidelnou pomoc 1x týdně, 11,1 % vyžaduje pomoc méně často a 4,5 % jsou postižené osoby.  Zbytek, tj. 78,0 % osob z této skupiny má takový zdravotní stav, že nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Přesto 57,3 % osob z této skupiny artikuluje problémy, které samy označují jako související se zdravím (21,9 % artikuluje problémy s financemi, 19,8 % problémy s bydlením). Pro tento zdánlivý rozpor existuje logické vysvětlení – tyto osoby přímo trpí zhoršením zdravotního stavu blízkých osob. To, že se nejedná přímo o ně, vysvětluje, proč se ještě neobrátily o pomoc na OSS a řešení odkládají.  To, že se jedná o blízké osoby, vysvětluje, proč situaci vůbec artikulují jako problém. Pokud provedeme projekci na populaci celé Plzně, zjistíme, že jde zhruba o 5 800 osob, které vnímají jako problém zdraví, ale ještě se neobrátily na OSS s žádostí o pomoc. Nyní také víme, že drtivá většina těchto osob sama zdravotním problémem netrpí, že jde o zdraví blízkých osob.

Skupina uživatelů služeb OSS představuje v našem vzorku 7,2 %, při projekci na obyvatelstvo Plzně se jedná přibližně o 9 500 obyvatel. Tuto skupinu můžeme rozdělit na dvě přibližně stejně velké části: První (3,7 %, cca 4 800 obyvatel) spontánně uváděla problémy i využívané služby OSS. Jde jednak o jedince, kteří za pomoci OSS dosud nevyřešili všechny své problémy, a jednak o jedince, kteří se dosud nesžili s každodenní realitou života s řešeným problémem. Druhá (3,5 %, cca 4 700 obyvatel) spontánně uvedla pouze služby OSS, které využívá. Tito lidé se zřejmě sžili se svým problémem natolik, že jej neuvádějí jako něco výjimečného, co by naléhavě potřebovali řešit. Pokud jsou ale dotázáni na služby OSS, jsou schopni je vyjmenovat, protože si uvědomují, že se jim pomoci dostává.